Celý proces k cestě za penězi jako by byl schválně co nejsložitější. A když už si myslíte, že to máte v malíčku, banka nebo spořitelna vám předají listiny plné cizích slov, procent a výstražně podtržených dat.
Pokud jste se právě rozhodli, že si pořídíte bydlení, ať už sami nebo s rodinou, nejspíš se budete rozhodovat, jak celý projekt financovat. A ať už se rozhodnete pro stavební spoření a následný řádný úvěr u spořitelny, nebo pro hypoteční úvěr či pro půjčku na bydlení, budete řešit hlavně způsob financování, což se rovná kompromisu mezi věřitelem a vámi jako potenciálním dlužníkem. A až si vyberete, co je pro vás nejlepší, budete řešit tři hlavní problémy. Jaké? To se dozvíte níže.
Ručení
Stavební rušení nabízí několik forem, kterými je možné se zaručit za pořizování nemovitosti, zatímco hypotéka je sama zajištěna tím, že si nárokuje právo k nemovitosti, kterou jí kupujete. Z definice to tedy znamená, že hypotéku musíte zaručit nemovitostí, jejíž hodnota odpovídá plné částce finančního obnosu, jejž jste si půjčili. Stavební spoření funguje na jiné bázi. Můžete u ní ručit ručiteli, tedy lidmi, kteří se zaručí za klienta a jeho splácení, zastavením vlastnictví nebo finančních pohledávek. Částka odhadu nemovitosti, která pokryje náklady úvěru, je většinou 80%. Možnosti ručení se ale odvíjejí od výše sumy cílové částky.
Bonita
Pod tímto slovem se skrývá příjem potenciálního dlužníka, respektive je-li jeho příjem dostatečný na to, aby mu byl otevřen úvěr s odpovídající dlužnou částkou. Potenciální klient musí pomocí výpisů z výplatních pásek či jiných zdrojů prokázat, že jsou schopni splatit dluh a zároveň jim zůstane měsíčně dostatečný finanční obnos na výdaje na živobytí, stanovené v zákoně jako životní minimum.
Prokázání účelu
Stavební spořitelna vyžaduje důkaz, tedy například účtenku nebo kupní smlouvu, že účelový úvěr byl použit na zjednanou věc či nemovitost.
