Jak se vlastně stane, že se může celý finanční systém prosperujícího státu zhroutí? Amerika 20. let byla to, co znáte z Velkého Gatsbyho. Svět swingu, rozvíjející se kultura i věda, doba krásných šatů a opulentních večírku, ve které se oblíbenou zábavou stalo investování na burze. Zatímco dnes se to bere jako regulární a celkem vážený způsob obživy, tenkrát to byla vlastně zábava znuděných boháčů. Ceny akcií strmě stoupaly, a nikoho vlastně moc nezajímalo, že většina akcií byla nekrytá, a že na trhu rozhodně není dost zlata, aby pokrylo všechny investice. První drobné zakolísání ještě nikoho neznepokojilo, ale v úterý 24. září 1929 celá bublina praskla, a ceny zlata na newyorské burze letěly strmě k zemi.
Nejen, že spousta lidí měla ve zlatě uloženo celé své jmění, a najednou přišli o všechno. Do akcí investovaly i firmy, od drobných živnostníků až po ty největší magnáty, a najednou nejen, že ztratily všechny finanční prostředky které měly, ale kromě toho se jim zhroutili i všichni dodavatelé. Takže i kdyby někdo chtěl kupovat nějaké zboží, pravděpodobně by nepochodil, protože žádné zboží jednoduše nebylo. Ikonickou fotografií té doby je Florence Thompson se svými osmi dětmi, která sedí bez domova na poli. Lidem té doby se začalo říkat „sběrači hrášku“, protože chodili po polích a sbírali zeleninu, která náhodou zbyla na polích.
Velká hospodářská krize byla asi první krizí, která zasáhla celý svět. Z USA se rozšířila do Evropy, prudce vzrůstala nezaměstnanost. To se ukázalo jako kritické. Hospodářská krize totiž zasáhla i první světovou válkou zbídačené Německo. To se tou dobou pomalu sbíralo z krize, a přestalo být schopno splácet své válečné reparace. Frustrace, mizerné životní podmínky a nulová perspektiva vytvořily podmínky pro nástup nacistů k moci, a odstartovaly druhou světovou válku.
Foto: Pixabay
