Období antiky nás fascinuje. Antická literatura, antická filozofie, antické dějiny. Svět starověkého Řecka a Říma zkrátka má pro řadu lidí neuvěřitelné kouzlo.
Samozřejmě nemůžeme opomenout také antickou architekturu. V podstatě tuto architekturu dělíme na tři období.
- Kulturu archaické doby– 800 – 500 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. dórský sloh. Jedná se o prostý sloh s mocnými sloupy.
- Kultura klasické doby– 500 – 336 př. n. l. Pro tuto dobu je typický iónský sloh. Elegantnější a dekorativnější sloh představuje typický prvek antické architektury.
- Kultura helénské doby– 336 – 146 př. n. l. Pro tuto dobu je typický tzv. Korintský sloh. Jedná se o velmi zdobnou záležitost. V Řecku nebyl příliš obvyklý. Zato v Římě si získal oblibu a věhlas.
Studnice opakující se inspirace
Můžete si postesknout, že se s těmito slohy snad ani nesetkáte, ale není tomu tak. Období starého Řecka a Říma inspirovalo spisovatele, básníky, umělce, filozofy a v neposlední řadě samozřejmě také architekty.
S antickými slohy se ovšem můžete setkat nejen v antické literatuře a výtvarném umění. Antika představovala vždy zdroj inspirace, to znamená, že se s ní setkáváme v podstatně modernějších slozích, které se nechaly obdobím antiky inspirovat. Jedná se zejména o renesanci a klasicismus, ovšem nejen ty.
Například rovněž období secese čerpá v antice. Jedná se o období, které si přímo libuje ve zdobnosti a v tomto ohledu antika dokonale nahrává.
Co nás vlastně fascinuje na období antiky? Je to určitá čistota a harmonie stylu, hodnoty, které si neberou do úst určité vyšší pravdy a antická moudrost je jaksi ryzí a bez religionistického patosu.
Antika inspirovala snad každé století. Snad není od věci položit si otázku, jakým způsobem se mohou stát antické slohy inspirací v současné době.
