Prostředí, v kterém žijeme, působí na všechny naše smysly. Jistě se tedy všichni shodneme v tom, že bydlet tak, aby to bylo příjemné všem našim smyslům, je více než důležité. Architekt se při svém úkolu vytvořit skutečný domov musí zajímat nejen o působení našich základních smyslů, ale musí brát v úvahu i smysl pro teplotu, prostorový smysl, statický, ale i vnímání bolesti či potřebu spánku.
Architekturní vnímání
Díváme-li se na stavbu z různých úhlů, vypadá vždy odlišně. Vnímání architekturní nám umožňuje i do domu vstoupit, projít jej zvenčí i zvnitřku. Tehdy vidíme vzájemný účinek, nejvíc působivý.
Zásadní vliv na to, jak objekt vnímáme, má rozhodně náš zrak, který je ze všech smyslů nejobjektivnější. Protože zdrojem světla je slunce, přivede okno na sever dovnitř jen 64 % světla oproti oknu na jih. Protože během dne se osvětlení značně mění, můžou tmavé dekorace a fasáda působit nevýrazně a mdle. Velmi záleží také na odraženém světlu, tedy stojí-li dům proti zasněženému prostoru, lesu nebo proti dalším domům v pozadí.
Architekt může optické vlastnosti dobře využít známými skutečnostmi, že blízká stěna vypadá světlejší než ta vzdálená nebo že tu tmavší vedle světlejší budeme vždy považovat za vzdálenější. Vliv na to samozřejmě mají i barvy, které jsou zase vlastně jen světlem.
Stavební akustika
K duševní pohodě obyvatel domu velkou měrou přispíváúčinek zvuku, tedy jak se šíří prostorem a prostupuje zdmi. Také je nepříjemné, když v přízemí je slyšet každý krok z hořejšího patra nebo spláchnutí toalety. Proto se na stavební akustiku klade stále větší důraz. Používají se akustické izolace obvodových zdí a podkladové vrstvy podlahových kritin. Větší místnosti, s tvrdými povrchy, je nutné vybavit závěsy, přehozy nebo nástěnnými koberci, aby se z nich nestaly akusticky nepříjemné místnosti, kde se každé slovo a zvuk hlasitě odráží.
